RSS
 

Archive for the ‘Operační systémy’ Category

32-bitový nebo 64-bitový operační systém?

10 Čvc

Velice často se uživatelé PC rozhodují jestli si mají na svůj počítač pořídit nový 64 bitový operační systém nebo osvědčený 32 bitový. Podíl těchto dvou verzí systémů je v dnešní době zhruba poloviční, takže jistě nikoho nepřekvapí rozdílnost názorů zastánců té nebo oné verze. A co je ve skutečnosti tedy lepší? Na tuto otázku bohužel v dnešní době nikdo nemůže přesně odpovědět, protože výběr správné verze operačního systému je dost závislý na několika ohledech. My si ukážeme pro a proti jednotlivých verzí, které je nutné zvážit při výběru verze operačního systému.

Proč volit 32 bitovou verzi?

32 bitová verze je léty ověřená verze sytému. Pokud máte starší počítač, tak bych osobně ani nic nerozmýšlel a zvolil tuto verzi. Není zde vůbec problém najít funkční ovladače k hardware a různým perifériím jako jsou starší tiskárny, mobilní telefony atd… Většina i nových aplikací je vyvíjena stále pro verze 32-bitového systému. Navíc i na počítači kde máte veškerý hardware schopný provozu 64-bitového systému můžete provozovat bez problémů starší 32-bitovou verzi.

Ale..

Bohužel má to i své stinné stránky. Na 32-bitovou verzi nemůžete naadresovat větší množství paměti než jsou zhruba 3 Gigabajty!! Sběrnice zvládne naadresovat celkem 4 gigabajty. Ovšem část si rezervuje systém a část je rezervovaná grafickou kartou. Takže máte-li například notebook, který obsahuje více než 4GB operační paměti, tak vždy zůstane část paměti nevyužita. Což je, jak mi jistě dá každý za pravdu, celkem škoda. Navíc na 32-bitové architektuře nespustíte 64-bitové aplikace. Obráceně to možné je až na několik vyjímek (zhruba 98% aplikací pro Windows 7 32-bit jde i na 64-bitové verzi). Navíc kromě kapacity operační paměti přijdete také o část výpočetního výkonu PC. V dnešní době se udává, že 64 bitová verze zvyšuje u podporovaného hardware výkon zhruba o takových 20-40%. Výkon je znát nejvíce u aplikací vyžadující výpočetní kapacitu PC (převod videa, šifrování, složité matematické výpočty atd..). U kancelářských aplikací tento výkon znát příliš nebude.

Jak si správně vybrat?

Budete-li kupovat nový počítač, tak se při výběru zeptejte prodejce nebo zasurfujte po diskuzních fórech zda ten a ten daný počítač a všechny jeho komponenty unesou bez obtíží 64-bitový operační systém. Pokud zjistíte, že ano – neváhejte a berte 64 bitovou verzi. Časem se tato verze stane majoritní a navíc budete mít vyšší výkon. Pokud zjistíte, že je u nějakých částí PC problém (u notebooků to bývá především přechod do úsporného režimu, problémy s Wifi adaptérem, TV tunerem či s grafickou kartou) zvolte raději jiný hardware nebo 32-bitovou verzi OS.
Vždy když budete vybírat nějakou kompletní sestavu nebo notebook, tak se podívejte jaká verze systému je k takovému počítači dodávána. Je opravdu zbytečné kupovat nový „nabušený“ stroj s velkým množstvím paměti s dodaným 32-bitovým OS.

Chcete-li přejít u staršího PC na 64-bitovou architekturu, tak si zkontrolujte zda všechny části PC včetně periférií budou pod novou verzí systému pracovat a zda na všechen hardware najdete odpovídající ovladače. Je dobré začít zjištěním zda procesor podporuje novou architekturu. Pokud ano, tak je dost pravděpodobné, že ji budou podporovat i ostatní části PC.

Doufám, že vám tento článek pomůže alespoň trochu s výběrem verze operačního systému. Dotazy a připomínky prosím směřujte do komentářů pod článkem.

 

Ubuntu 10.04 – vzdálená plocha pomocí FreeNX

09 Kvě

Po nainstalování této zcela nové verze distribuce operačního sytému Ubuntu jsem řešil zajímavý problém. S úvodní obrazovky zmizela možnost vzdáleného přihlášení, kterou jsem poměrně hojně využíval. Bohužel v tomto operačním systému jsem začátečník neznalý podrobnějšího chodu systému a nevím zda se tato funkce dá nějak jednoduše zpřístupnit. Nicméně  jsem objevil jiný a vcelku jednoduchý způsob jak se vzdáleně připojit k ubuntu bez složitého nastavovaní. Tím jednoduchým způsobem je FreeNX. K připojení je nutné nainstalovat na Hostujícím počítači FreeNX server a na počítač ze kterého se chceme připojit libovolného FreeNX klienta. Komunikace pak mezi serverem a klientem probíhá pomocí ssh na portu 22 (dá se změnit v konfiguračním souboru /etc/ssh/sshd_config). Instalaci serveru provedeme následovně:

1. Přidáme zdroj obsahující FreeNX server:

sudo add-apt-repository ppa:freenx-team

2. Aktualizujeme repozitáře balíčků:

sudo apt-get update

3. Nainstalujeme server:

sudo aptitude install freenx

Tyto tři kroky by měly zabezpečit funkci serveru. Dále potřebujeme klienta pomocí kterého se můžeme připojit k serveru. Zde záleží z jakého operačního systému se budeme k serveru připojovat. Ve windows doporučuji využít klienta od NoMachine (která mimochodem nabízí i odlišnou verzi FreeNX serveru. Bohužel ten je omezena pouze na dva uživatele. Námi nainstalovaná verze serveru není omezena).
V linuxu pak můžeme využít například opensource klienta QTNX. Nainstalujeme ho následujícím příkazem:

sudo apt-get install qtnx

V klientovi nastavíme IP adresu PC ke kterému se budeme připojovat, prostředí které se má spustit (nejspíše GNOME), naše uživatelské jméno a heslo. To je vše.