RSS
 

VOIP aneb volání za hubičku

07 Lis

Jsem dlouholetým mobilním zákazníkem společnosti O2. Moje SIM karta je jednou z původních, které se začali vůbec vyrábět. Vždy jsem byl věrným zákazníkem, nikdy jsem neodešel k jinému operátorovi a vždy využíval služeb, které nabízel operátor Eurotel (později O2)…. Bohužel poslední dobou začínám mít této firmy plné zuby. Bohužel je mi jasné, že přechodem k jednomu ze zbývajích dvou hlavních operátorů si nepomohu… Existují sice i další poskytovatelé obdobných služeb ale většinou se jedná jen o tzv „virtuální poskytovatele“ atd.. Jejich kvalita (nebo spíše nekvalita) a cena je prakticky totožná s „velkou trojkou“ českých operátorů. Mohl bych se zde rozepisovat v čem přesně mi jednání O2 a její konkurence nevyhovuje ale to dělat nebudu… Jistě máte samy zkušenosti s neférovostí jednání těhle několika korporací a s vysokou cenou za jejich služby… Nu ve zkratce: Začal jsem hledat nějaké jiné řešení, které by mi alespoň částečně pomohlo vymanit se ze spárů předražených a nekvalitních služeb českých (spíše zahraničních – český není žádný) operátorů a narazil jsem na docela zajímavý počin a tíme je VOIP.

Co je VOIP?

VOIP je zkratka anglických slov „Voice over Internet Protocol“. Jedná se vlastně o technologii, která nám umožňuje přenášet digitalizovaný hlas v prostředí počítačové sítě potažmo v Internetu. Není to nějaká super žhavá novinka. V provozovatelné podobě to existuje řadu let ale bohužel veřejnost neprojevuje příliš zájmu. Zpočátku tomu bylo především z důvodu malého rozšíření Internetu a v dnešní době je to především kvůli špatné informovanosti lidu.

Jedná se vlastně o alternativní způsob přenosu hlasu než tomu je u klasických telefoních sítí. Data jsou přenášena po datovýh linkách a právě toto umožňuje poskytovat o mnoho levnější a kvalitnější provoz. Neznamená to však, že by byl telefonický provoz omezen pouze na další uživatele VOIP…. Volat se dá i do klasické telefoní sítě… A na to právě potřebujeme poskytovatele.

Proč zrovna VOIP a co je k tomu potřeba?

Nejdůležitějším důvodem proč zkusit VOIP je především jeho nízká cena a příznivé podmínky k jeho provozu. Obvykle neplatíte žádné tarify, služba se platí formou předplacené služby kdy si nabijete nějaký kredit (obvykle s neomezenou platností) a ten si postupně provoláváte. Ceny volání jsou u většiny poskytovatelů vskutku lidové a není vyjímkou volat v rozmezí 0,-2,- Kč za minutu. Navíc většina poskytovatelů účtuje po vteřinách a ne po minutách jako je tomu u všech GSM poskytovatelů (tzv. tarifikace 1+1). Ve všem je krásný přehled, nepodepisujete žádné sáhodlouhé smlouvy se závazky atd. Zřízení je otázkou chvíle a zrušení také.

VOIP lze provozovat několika způsoby a od toho se také odvýjí vstupní náklady:

  • VOIP na mobilu – pokud máme novější „chytrý“ telefon nejlépe s operačním systémem Windows Mobile, Android, Symbian atd. a máme v něm připojení do Internetu, tak není problém nstavit si provoz pomocí VOIP. Kvalita hovoru je srovnatelná s klasickým přenosem po GSM. Jednou z nevýhod je, že poskytovatelů levného a kvalitního internetu do telefonu příliš mnoho není a tím se i úspora voláním pomocí VOIP snižuje.
  • VOIP přes softwarový telefon – asi nejméně nákladný způsob pro počáteční vyzkoušení. Do našeho PC si nainstalujeme jeden z několika dostupných softwarových VOIP telefonů (většina jich je zdarma a je jich nepřeberné množství), připojíme sluchátka a mikrofon a můžeme začít komunikovat. Trochu to pak připomíná službu Skype. Nicméně s tím rozdílem, že Skype je dražší, náročnější na datové připojení, vytěžuje více PC a celkově nic moc… Nevýhodou tohoto řešení je, že musíte mít zapnutý počítač a mít připravená sluchátka na komunikaci. U notebooků jsou sice dostupné integrované reproduktory a mikrofon. Bohužel však kvalita tohoto vybavení není leckdy úplně nejlepší.
  • VOIP přes USB telefon – USB telefon je zařízení, které připojíme k PC a nainstalujeme příslušný software a následně můžeme volat přímo pomocí telefonu. Nepotřebujeme tak žádná extra sluchátka a mikrofon do PC… Stále však musíme mít pro komunikaci zapnutý PC pro realizaci samotného přenosu.
  • VOIP přes IP telefon – IP telefon je k nerozeznání od klasické pevné linky jen s tím rozdílem, že ho nepřipojujeme do telefoní sítě ale do naší domácí sítě pomocí UTP kabelu nebo WiFi. Existuje mnoho typů zařízení lišících se počtem funkcí, designem a kvalitou… Ale i ty nejlevnější můžeme použít pro všechny základní funkce, které od telefonu očekáváme. Ceny IP telefonů začínají někde zhruba na 1000 Kč. Výhodou je, že nepotřebuje vůbec přítomnost PC, samotný telefon se nám postará o vše potřebné.
  • …další - samozřejmě výčet možností nekončí, existují spousty dalších zařízení, které umožňují provozovat VOIP ale pro použití v malé domácnosti si myslím, že předešlé informace budou dostatečné.

Samozřejmě tyto možnosti lze kombinovat a není problém mít zároveň IP telefon a k tomu spuštěnou aplikaci na mobilu… Výhodou je, že si hovor můžete vzít buď na mobilu nebo na stolním telefonu.

Průzkum

Nejsem člověk, který by toho příliš provolal. V současné době mám tarif O2 Kůl což je jeden z těch nejlevnejších tarifů co se dají vůbec sehnat.. Nabízí 60 volných minut měsíčně, cena dalšího volání se pohybuje na 4,60 Kč. To s tarifem 250 Kč(vše bez DPH)… Pro náš průzkum budeme počítat, že provoláme takových 50 minut měsíčně což si myslím, že bude pro spoustu lidí až příliš optimistické… Jelikož však ne každý hovor trvá přesně minutu a operátoři účtují po minutách, tak počítejme s tím, že zmiňovaných 50 minut se ještě zvedne o dalších 30 (vycházím ze statistik svého telefonu) v závislosti na počtu tel. spojení. (voláme-li hodně často ale krátce, tak se nám počet minut může klidně i zněkolikanásobit). Tím se dostaneme na hodnotu nějakých 342 Kč bez daně měsíčně.

Kdybychom volali pomocí VOIP, tak konkrétně u mého VOIP poskytovatele se ceny pohybují za 1,39Kč/min volání do mob. sítí (to je nejdražší položka), neplatím žádný tarif, jen 1Kč/měsíčně pronájem tel. čísla… Takže při provolání zmiňovaných 50 minut se dostanu na měsíční částku cca 70Kč…. Což uznejte je docela rozdíl. Volal-li bych více, tak rozdíl bude ještě větší. A abych nezapomněl… Volání do sítě VOIP operátora býva prakticky vždycky zadarmo… Takže když přesvědčíte své známé, kolegy, rodinu – můžete volat opravdu zadarmo.

Je tedy ještě potřeba brát v potaz, že do ceny za volání pomocí VOIP je nutné započítat ještě ceny za datové připojení… Jelikož však poskytovatelů Internetového připojení je obrovské množství a tvoří si tak větší konkurenci než je tomu u hlasových služeb… Patrně nebude problém v žádné lokalitě najít levného a kvalitního poskytovatele. Já osobně mám tedy Internet za paušální cenu bez žádných limitů, který platím tak jako tak, takže tímto mi náklady na telefon nevzrostou…

Závěr

Je jasné, že VOIP technologie není určená pro celé spektrum obyvatel. Své místo však na trhu má a troufám si odhadovat, že její podíl v budoucnu poroste. Největší výhody VOIP přináší tam, kde se může uplatnit pevná linka. Rozhodně doporučuji vyzkoušet nebo si alespoň přečíst nějaké informace o VOIP. Opravdu se není moc čeho bát.. Za vyzkoušení opravdu nic nedáte (zřízení je zdarma, žádnou smlouvu nepodepisujete, pro příjem telefonů a volání do sítě nemusíte nic platit).

 
 

Úprava PC zdroje pro modelářské nabíječky

11 Zář

Když mi před nedávnem odešel univerzální adaptér k notebooku, který jsem používal jako zdroj pro nabíječku Accucell 6, hledal jsem nějakou levnou náhradu. Začal jsem používat starý ATX zdroj z počítače, který jsem vymontoval před časem z mého PC kde už dosluhoval (částečně proražené řídící tranzistory). Na chvíli to stačilo ale rozhodně to nebylo ideální řešení. Mezitím jsem se poohlížel po jiných AT/ATX zdrojích ve své blízkosti až jsem našel jeden funkční AT zdroj, který jsem získal zadarmo (pokud pohledáte v okolí, tak jistě podobný naleznete taky. Může být AT nebo ATX. Leckdy se kdekomu doma válí nevyužité)… Už jsem zase mohl vesele nabíjet. Ale…. Jen proudem do velikosti zhruba 3A. Při nabíjení proudem větším kleslo vstupní napětí a nabíječka zahlásila error a zastavila nabíjení. Co s tím?

Změna řídící elektroniky PC zdroje

Na vině je regulace napětí. Ve většině starších zdrojů se stará o stabilizaci napětí součástka s označením TL494 nebo KA7500. Ve zkratce to funguje tak, že na prvním pinu této součástky se za ideálních podmínek objeví napětí 2,5V. Pokud je napětí menší (například přidáním zátěže), tak se upraví modulace signálu a tím dojde ke zvýšení napětí. Bohužel u originálního zapojení funguje stabilizace spolehlivě pokud jsou zhruba stejně zatíženy větve 5V i 12V a my pro nabíjení používáme pouze větev 12V. Spousta lidí řeší tento problém tak, že se přidá prostě na 5V větev několik výkonových odporů. Dle mého je toho řešení naprostá kravina. Tímto způsobem můžeme sice dosáhnout na výstupu většího napětí při zatížení ale zaplatíme za to zvýšeným odběrem El. energie a zvýšeným vyzařováním tepla právě na těchto odporech.

Mnohem lepší řešení je odpojení hlídání 5V větve od TL494 a úprava hlídání větve 12V. Tímto dosáhnete relativně stabilního výstupu bez závislosti na odběru na výstupu. Jak se to přesně dělá zde nebudu rozepisovat ale odkážu vás na dva weby, kde si můžete přečíst celý postup podrobněji:

http://www.dusoft.cz/PMR/Zdroj_13_5V/SPS_13.htm

http://danyk.wz.cz/at_atx.html

Jen pro úplnost uvedu, že na stránkách dusoft.cz je poměrně rozsáhlejší úprava, která je pro modelářské podmínky vlastně nevýznamná ale i tak stojí za přečtení. Pro nás je významnou částí je „Úprava řídící elektroniky“. Na stránkách danyka naleznete návod jak upravit zdroj na regulovaný zdroj 5-15V. Tímto návodem jsem postupoval já s tím, že místo potenciometru mám vletované standartní odpory a hodnotě 4,7kOhm na zem a 20kOhm na 12V větev. Výstup dává pekných 12,5V i při zátěži.

Dávejte si pozor při úpravách. Zdroj je připojen do sítě 230V a je tak životu nebezpečný!!! Dále si dávejte pozor na hodnotu elektrických odporů a nesnažte se překročit na výstupu hodnotu 15V. Mělo by to destruktivný efekt na použité elektrolytické kondenátory, které jsou u většiny zdrojů uspůsobeny na 16V. Pokud také budete dávat větší napětí než 12V, tak taky pozor na ventilátor. Je napájen ze stejné větve a mohl by se spálit. A ještě jedno upozornění: PC zdroje nesmí běžet na prázdno (stačí alespoň vetilátor ve zdroji).

Další úpravy a pár rad na konec

Pokud máme upravenou řídící elektroniku zdroje, tak je ještě vhodné udělat několik kosmetických úprav. Já osobně jsem odpájel všechnu výstupní kabeláž, která se zapojuje do PC vyjma třech černých (zem) a třech žlutých (12V) vodičů, které jsem o něco zkrátil. Do krycího plechu jsem vyvrtal dva otvory, do kterých jsem následně zasadil banánkové zástrčky a na ně jsem vyvedl pomocí zbylých kabelů výstupní napětí. Jelikož poteče přes tyto zástrčky poměrně vysoký proud, tak je vhodné z plošeného spoje k zástrčkám použít více vodičů.

U zdrojů ATX je také ještě nutné zachovat zelený vodič a ten spojit se zemí (pokud není vybaven náš zdroj síťovým vypínačem tak je vhodné vést zelený vodič přes vypínač. To nám umožní vypínat zdroj bez nutnosti vytahovat ho ze zásuvky). Další úpravy jsou samozřejmě v možnostech a schopnostech každého z vás.

PC zdroje jsou velice levnou, výkonou a lehce sehnatelnou náhradou za adaptéry, které se často prodávají za nesrovnatelně větší peníze a za sebe mohu jen doporučit.

 
No Comments

Posted in Obecně

 

Vrtulník HK-450 Pro GT

26 Čer

Před týdnem až z daleké číny dorazil ke mě domů slavný klon jednorotorového vrtulníku T-rex 450 nazývaný HK-450 GT Pro. Jelikož jsem si objednal i veškeré potřebné příslušenství, tak jsem neváhal a dal se hned do stavby, která se skládala z velké části nimravé práce především se šroubovákem. Vzhledem k absenci manuálu byla stavba poměrně náročná ale zase o to zajímavější. Dost často došlo k situaci „A k čemu hergot je zase je tohle? Ale nééé to mělo být tady. Teď abych to zase rozebral“. Při stavbě dost pomůžou fotografie sestavených vrtulníků (získané například přes google). Inu zkrátka a dobře o zábavu bylo postaráno na několik večerů a nocí. A zde si můžete prohlédnout několik fotek již složeného vrťase.

Recenze vrtulníku a pár rad ke stavbě

Jelikož je toto můj první jednorotorový vrtulník, tak nemohu zcela objektivně hodnotit jednotlivé části z pohledu profesionálního letce. Nicméně mohu poskytnout pohled na kvalitu zpracování. Vzhledem k ceně (v přepočtu je cena menší než 1000Kč za holý vrtulník) si myslím, že je tento typ vrtulníku vcelku dobře zpracován. Je zde několik věcí, které by asi chtěli vylepšit ale za ty peníze je to kus pěkně zpracované techniky. Většina dílů je z kovu či uhlíku a to málo co je z plastu je poměrně solidně zpracováno. Za tyto peníze si myslím, že je vrtulník poměrně dobře zpracován. To se ovšem potvrdí až ve vzduchu ;) … Co se mi trochu nelíbí jsou použité hex šroubky. Ne že by to bylo až tak katastrofální ale jsou trošku máslovité a pokud člověk trochu víc zabere, tak se hned hlava šroubu osmeká a šroubek pak nejde ani dotáhnout a ani povolit. Nicméně na vině bude taky použité nářadí. S kvalitním hex šroubovákem by se toto stávat asi nemuselo. Bohužel nemám. Pracoval jsem CDD (co dům dal). Další věc co se mi moc nelíbila je uchycení ocasní trubky do těla vrtulníku plastovou „objímkou“, která i při maximálním dotažení je trochu volnější ale opět to není nic až tak moc katastrofického, možná kdyby se trubka obalila kouskem elektrikářské izolačky, tak by držela lépe. Pokud to bude dělat na dále problémy, tak vyzkouším obalit nebo sehnat kovovou „objímku“. už jsem ji na jednom eshopu viděl za cenu asi 4$.

Co se týče stavby, tak je dobré začít montáží serv a hrubým rozvržením umístění zbývajích součástek jako je přijímač či regulátor. Tělo vrtulníku s jednou stranou sundanou je lépe přístupné než po spojení obou částí. Jinak montáž není až zas tak příliš náročná ale chce si to pohrát.

Dejte si také pozor na uchycení smykátka zadní vrtulky. Při počátečních pokusech o roztočení rotoru se mi stalo že se zadní vrtulka vyšroubovala ze smykátka a listy vrtulky se začali nekontrolvatelně vychylovat. Problém je v tom, že se tento spoj nedá moc utáhnout, jelikož je uvnitř spoje malé ložisko, které při dotažení jde příliš ztuha a vrtulka se pak netočí zvolna jak má. Vyřešilo to (alespoň doufám) až zakápnutí spoje vteřinovým lepidlemna povrchu a Thread lockerem dovnitř závitu.

Použité komponenty

Krom kompletního „holého“ setu HK-450 GT Pro jsem použil ještě tyto díly:

  • 3x HXT900 – levná čínská malá serva. Nejsou nic moc ale dle zkušeností jiných modelářů prý na klasické polétání dostačují.
  • GOTEC GS-D9257 – digitální rychlé servo na řízení ocasní vrtulky
  • HK401B – gyro pro řízení výchylky ocasní vrtulky
  • HK-TR6A – přijímač se 6-ti kanály což je minimum pro řízení tohoto vrtulníku.
  • Turnigy E500 4000kV – dvousetwattový střídavý outrunner motor.
  • Zippy Flightmax 3s 20C 2200mAh – 3-článková lipol baterie opatřená konektory XT60.
  • Turnigy AE-45 – regulátor s maximem 45A. Možná zbytečně předimenzované ale stejný mám v Easy Staru ( :D )a funguje bombasticky. Má i governor pro ty z vás kdož by takovou funkci využili.

Nastavení vysílače Turnigy 9X s ER9X firmwarem

Přijímač ve vrtulníku mám připojen takto. Můžete mít samozřejmě jinak ale potom si musíte i podle svého zapojení upravit následující popis nastavení:

  • CH1 - zadní servo cykliky
  • CH2 - servo cykliky
  • CH3 - servo cykliky
  • CH4 - gyro (třídrát – řízení)
  • CH5 - regulátor, tj. otáčky motoru
  • CH6 - gyro (žlutý drát – zisk gyra)

Jelikož mám přehraný firmware ve vysílačce Turnigy 9X na velice oblíbený ER9X firmware, tak nastavení vrtulníku není až zase takový horor. Resp. prakticky všechno se dá nastavit vcelku logicky. Bombastická věc je, že novějších verzí ER9X existují tzv. šablony (v menu modelu je to poslední stránka s názvem Templates) kde je již předpřipraven model vrtulníku. Stačí tedy najet na template a vybrat „Heli setup“, dlouze podržíme tlačítko menu a vrtulník máme prakticky celý nastaven… Hezké že? :)

Ale zase tak jednoduché to není. V prvé řadě zkontroluejeme zda máme nastavený bezpečnostní vypínač, který po sepnutí zabrání běhu motoru a zamezí tak případnému zranění. Tento bezpečností prvek bude nejspíše nastaven jako mix na pátém kanálu takto:

R -100% MAX THR

Nebo ho také můžeme nalézt na stránce safety switches. Pokud nemáme nikde, tak přidáme do mixů. Funguje to prostě tak, že při sapnutém spínači Thr. Cut se vypne motor. Další věcí kterou doporučuji nastavit je anulovač výchylky cykliky. Přidáme si do kanálu 11 který máme patrně vyplněn následovně

70% THR ID0 c4
+70% THR ID1 c5
+70% THR ID2 c6

ještě následující řádek:

R 100% THR ELE c7

Tím docílíme toho, že po sepnutí spínače ELE D/R budou všechna serva cykliky v neutrálu (křivka číslo 7 je nulová) nezávisle na poloze plynu což je to vhodné při seřizování úhlů listů a pádel. Přejdeme na vysílačce na stranu s nastavením Heli. zde by měl být nastaven Swash type na 120 (to znamená, že máme 3 serva po 120 stupních), collective na CH11, swash ring nastavíme před zapnutím tak na 50 a po nastavení nulové výchylky listů doladíme (tím regulujeme maximální výchylku všech serv na cykliku). Dále následují 3 položky s možností inverze chodu jednotlicých serv. Já mám vše nastaveno na INV.

Nyní je již asi čas na zapnutí vrťase a nastavení výchylek serv. Před zapnutím kontrolujeme zda máme zapnutý Thr. Cut spínač jelikož bychom bez něj mohli poměrně rychle přijít o ruce a také připojíme zatím servo ocasního rotoru napřímo do přijímače místo gyra. Po zapnutí sledujeme zda servo zadní vrtulky neohýbá drát či zda se serva cykliky nesnaží pohybovat mimo rozsah. Pokud ano, tak musíme přenastavit páky, tak aby serva měla dostatečný prostor k pohybu na obě strany. Také sepneme vypínač ELE D/R a serva cykliky by se nám měla dostat do neutrálu. Posouváním pák serv cykliky nastavíme nulovou výchylku listů a pádel. Menší doladění provedeme v záležce LIMITS pomocí subtrimů. Přesný popis jak nastavovat zde psát nebudu. O tom jak nastavit u RC vrtulníku cyklické řízení je psáno dost a dost (stačí použít google) a já nejsem tak zkušený, abych o tom psal ;) . Servo zadního rotoru by mělo mít nastavený neutrál blíže k ocasní trubce než k vrtulce. Přesně to je ale asi potřeba zjistit až za letu. Zkontrolujeme také maximální výchylky serva zda jsou v mezích. Po úspěšném nastavení můžeme ocasní servo připojit přes gyro a otestovat pohybem vrtulníku zda servo reaguje tak jak má. Detailnější popis nastavení gyra najdete zde.

V této fázi by již vrtulník měl být snad připraven k letu. Bohužel jsem v této části právě skončil. Jelikož nemám s vrtulníky prakticky žádné zkušenosti, tak musím pořádně potrénovat na simulátorech než se vrhnu do skutečného vrťase.

 
2 Comments

Posted in RC modely